Včera 29.5.2009 proběhlo od 18.00 v Lichocevské hospodě veřejné setkání zastupitelstva obce s občany na téma vodovod, kanalizace a ČOV pro obec Lichoceves a část obce Noutonice. Pan starosta nám představil paní projektantku Ing. Málkovou, která vyhrála výběrové řízení - projektantská a inženýrská činnost. Cílem prvního setkání bylo občanům představit celý projekt.

Shrnutí nejdůležitější informace:

-         již jsou známi trasy vodovodu a kanalizace vč. umístění ČOV

-         vodovod bude napojen na obec Kozinec

-         na kanalizaci bude napojena obec Svrkyně

-         ČOV bude umístěna za viaduktem směrem na Okoř (lesní cesta)

-         Kanalizace bude ústit do Zákolanského potoka

-         Je připravena varianta „B“ v případě, že nebude úspěšné jednání s nějakým vlastníkem pozemku přez který by měla vést infrastruktura

-         termín zahájení stavby: jaro 2010 (záleží získání dotace + dotčných orgánech v procesu územního řízení a stavebního povolení)

-         průběžné informace o průběhu příprav lze dále získávat na zasedání zastupitelstva, na dalších veřejných setkání nebo přímo na obecním úřadě. Zastupitelstvo zavrhlo jiný způsob informování občanů (např. web obce apod.)

-         není znám připojovací poplatek

-         nebylo sděleno jaký dotační titul obce  zvolila (know-how obce)

-         nebyly sděleny předpokládané náklady na stavbu (dotaz v tomto směru nepadl)

-         obec se nebrání případným investorům

-         kapacita čov? je potenciál připojení dalších obcí? (dotaz v tomto směru nepadl)

Možná mnozí budete přikvapeni. Z výsledku veřejného zasedání jsem odcházel dosti v rozpacích. Stále nemáme jistotu, že se skutečně začne stavět. Celý projekt je přímo závislý na získání „tajůplné“ dotace. S odpovědi typu jedná se o Know-how obce, co kdyby se našel záškodník apod. mě určitě neuklidňují a nemyslím si, že je to tak správné. Položme si otázku o jakou dotaci může jít? Osobně se domnívám, že zastupitelstvo jedná o dotaci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) v rámci operační programu ŽP (prioritní osa 1 - Dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní, Oblast podpory 1.1 - Snížení znečištění vod). Celý háček je podle mě v tom, že dotace je určena pro obce nad 2000 EO (ekvivalentních obyvatel). Naše obec má cca 250 obyvatel. Nicméně dotaci lze získat i v případě, že se území nacházejí v územích vyžadujících zvláštní ochranu. Což si myslím, že Lichoceves ani Noutonice přímo nejsou (žádná, CHKO, žádná Natura 2000…) ale sousedíme s katastrem obce Okoř, kde najdeme Přírodní park okolí Okoře a Zákolanský potok, který parkem protéká (vyústění ČOV). Čili splaškovými vodami bychom ovlivňovali sousedící ekosystém. Druhou možností je vztáhnout dotaci na budoucí počet obyvatel obce ve vztahu k územnímu plánu obce, který se v současné době zpracovává. Případně kombinace obou.

Druhý fakt, který ve mně nezanechal dobré dojmy souvisí s odmítnutím průběžně informovat o průběhu příprav občany jiným než obvyklým způsobem tj. zasedání, veřejná setkání a obecní úřad. Nemohu se ztotožnit s konstatováním, že to není standardní, že by to zdržovalo práce na projektu, jak konstatovala paní projektantka. Napsat jednu pravidelně jednu A4 každý měsíc zabere asi jednu hodinku práce a další pár minut jí umístit na internet. Na druhou stranu si informace můžeme zjistit na obecním úřadu. Předpokládám rozhovor na 15min. Když toto číslo vynásobím počtem obyvatel, kteří by měli zájem o informace, určitě výsledkem bude daleko větší časová náročnost. Možná by bylo vhodné, aby zastupitelstvo v tomto ohledu svůj postoj změnilo.

Poslední fakt, který by bylo dobré znát jsou připojovací poplatky. Mě osobně mi tento fakt nemusí trápit, protože nejsme na šejdru pro obec v tomto ohledu partneři. Partnerem je Bertura a.s. resp. Bertinvest a.s. Otázkou zůstává, je současný vztah obecního zastupitelstva s investorem natolik korektní, aby se v tomto ohledu subjektu dohodli? V předchozím usnesení či zpravodaji bylo konstatováno, že připojovací poplatky budou řešeny individuálně s investory. Vztahy subjektů nejsou ideální, případné napojení přichází v úvahu nejdříve za 2 roky. Co se stane za dva roky? Mnoho a mnoho otazníků. Stanovení připojovacího poplatku je dosti nepopulární téma, něco jako zvyšování daní. Stará zástavba má župy. Připojovací poplatky se obvykle pohybují od 10tis. Kč (např. v obci Pyšely byl připojovací poplatek zhruba 70 tis. Kč). Myslíte si, že se domácnosti v takovém případě stále vyplatím zaplatit přípojku? Je environmentální efekt dostatečným motivem? Možností jak připojovací poplatek snížit je stanovit vyšší ceny stočného. Myslím, že by bylo namístě zveřejnit přepokládanou kalkulaci. Náklady na stavbu přeci musejí být známy. V rozhodnutí o dotaci potažmo ve smlouvě o čerpání dotace může klidně být klauzule, která říká, že se musí napojit x % domácností či může být tento faktor zvolen jako indikátor v projektu. Nerad bych, abychom dopadli jako v minulosti jiné obce v akcích plynofikace. Věřte mi, moc rád bych se mýlil ale nerad bych zažil situaci, kdy nás obec postaví před hotovou věc. Myslím, že by bylo i dobré, aby si kanalizaci na „šejdru“ obec převzala do svého vlastnictví vč. slavné jímky a již nyní dohodla s investorem cenu připojení. Určitě budeme spát klidněji.

Zajímavý členek na aktuální téma v obci Pyšely ZDE

Zákaldní paramety:

Cena stočného 30 Kč/m3 (kanalizace)

Cena stočného 110 Kč/m3 (jímka)

Množsví splašků za rok: 72m3 (2členná rodina, průměr 100l/den)

Náklady na kanalizaci nezahrnují úroky v případě půjčky

Náklady na provoz jsou obou případů řešení jsou konstantní

Vodorovná osa: časový údaj (roky)

Svislá osa: náklady na provoz (Kč)

-jš-