Založení o.s. upravuje zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.

V podstatě jediné, čeho je zapotřebí k založení občanského sdružení, je vytvoření přípravného výboru skládajícího se nejméně ze tří lidí, z nichž alespoň jeden je starší 18 let, a sepsání stanov.
Poznámka: Občanská sdružení u nás mohou zakládat také cizinci. To je rozdíl od politických stran a hnutí, která mohou zakládat pouze občané ČR.

Přípravný výbor podává návrh na registraci, přílohou návrhu jsou dva stejnopisy navržených stanov.

Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat:

• podpisy členů přípravného výboru,
• jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob,
• označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru,
• text stanov ve dvou vyhotoveních.

Stanovy musí obsahovat :

• název sdružení (název sdružení musí od července 2006 obsahovat označení "občanské sdružení" nebo zkratku "o. s."; stávající sdružení musí provést změnu do 3 let - tedy do července 2009)
• sídlo sdružení,
• cíl jeho činnosti,
• práva a povinnosti členů sdružení,
• orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení,
• ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,
• zásady hospodaření.

Formát stanov není jednotně určen, jak jsou složité záleží na předmětu vaší plánované činnosti a také složitosti struktury zakládané organizace. Při přípravě stanov je vhodné využít služby právníka.

Registrace občanského sdružení

Občanské sdružení vzniká registrací. Návrh registrace (viz vzorový návrh) se podává písemně Ministerstvu vnitra ČR (odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, úsek sdružování, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4). Můžete jej poslat poštou, nebo podat do podatelny osobně.
Má-li návrh vady, ministerstvo na to do pěti dnů upozorní přípravný výbor, jinak zahájí řízení.

Poplatky

Správní poplatek se za podání návrhu na registraci sdružení neplatí.

Možné důvody zamítnutí registrace

I když jsou formality pro registraci splněny, ministerstvo může registraci zamítnout z následujících důvodů:

• Ze stanov vyplývá, že se nejedná o občanské sdružení, nýbrž politickou stranu, výdělečnou společností, profesní komorou, náboženským spolkem nebo církví.
• Stanovy obsahují diskriminující opatření proti členům anebo jsou namířeny proti nečlenům.
• Jedná se o nedovolené sdružení (§ 4, Zákon číslo 83/1990 Sb.) - (sdružení zaměřená na omezování lidských práv, sledující dosahování svých cílů protizákonnými a protiústavnímy prostředky, sdružení ozbrojená nebo sdružení, která zřizují ozbrojené složky)

Lhůty pro registraci a možnosti odvolání

Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace (§ 8), provede do 10 dnů od zahájení řízení registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání. Jinak ministerstvo do 10 dnů odmítne registraci. Proti rozhodnutí o odmítnutí se lze odvolat k Nejvyššímu soudu.

Pokud nebylo ve lhůtě 40 dnů od zahájení řízení (tj. od doručení bezvadného návrhu) doručeno zmocněnci rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, vzniká sdružení i bez výslovné registrace.

Poznámka: Úředníci nemají pravomoc požadovat, abyste stanovy nějak měnili.

Další kroky související se založením občanského sdružení

Ustavující členská schůze

Dalším krokem existence občanského sdružení je svolání členské schůze, kde by mělo proběhnout schválení stanov a volba statutárních orgánů. Až do jejich vytvoření jedná jménem sdružení přípravný výbor, pokud stanovy neurčují něco jiného (§ 6).

Na ustavující členské schůzi by mělo být konstatováno, kdo je v souladu se stanovami zakládajícím členem (vložte to do zápisu), popřípadě můžete přijmout další členy a teprve poté by mělo dojít k volbě orgánů sdružení. Jestliže předsedu volí jiný orgán sdružení než členská schůze (např. výbor), je vhodné, aby tuto volbu provedl okamžitě.

O takové zakládající členské schůzi je potřeba vést pečlivý zápis obsahující podepsanou prezenční listinu. Jestliže proběhne i schůze jiného orgánu sdružení (výboru), pak je potřeba pořídit zápis i z tohoto jednání — tyto zápisy mohou být fyzicky na jednom papíře.

Finance

Bude-li mít sdružení nějaký majetek, musí vést účetnictví. Účtovat lze jak jednoduše, tak i podvojně, přechod z jednoho na druhý způsob je možný jen ke konci účetního období, tj. ke konci roku.

Aby mělo sdružení majetek, musí mít nějaké příjmy — k nim se váže povinnost podat daňové přiznání. Finanční úřady požadují, aby se sdružení registrovalo u finančního úřadu jako plátce daně (podle zákona č. 337/1992 o správě daní a poplatků).

Poznámka: Podle názoru právníků Ateliéru pro životní prostředí občanské sdružení nemá tuto povinnost se registrovat — podle § 33 zákona ji totiž mají subjekty vzniklé za účelem provozování podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Provedením registrace však nic nezkazíte a možná si ušetříte další nesmyslné dohadování s úředníky.

Schůze občanského sdružení a zápisy ze schůzí

Pravidelně, v intervalu podle stanov sdružení, by se měly konat členské schůze, obzvláště má-li být na nich zvolen výbor či jiný orgán oprávněný jednat jménem sdružení. Například má-li výbor jednoroční funkční období, musí být jednou za rok zvolen!

O takové schůzi je potřeba vést pečlivý zápis, jehož součástí či přílohou musí být podepsaná prezenční listina. Zápis musí obsahovat označení jednání, z kterého je pořízen; datum; hlavní body, o kterých se jednalo a doslovně/jednoznačně napsaný text bodů, o kterých se rozhodovalo spolu s označením, jestli tyto body byly schváleny či ne, popřípadě záznam o hlasování o těchto bodech (pro/proti/zdrželi se/minimum hlasů potřebných pro schválení).

Tyto zápisy pak okopírujte a nechte úředně ověřit (na obecním úřadě provedou ověření zdarma, jedná-li se o sdružení splňující podmínky vyhlášky — viz přílohu č. 2). Takový zápis je jasným a jednoznačným dokladem o tom, že řádně proběhla členská schůze, kdo byl zvolen do orgánů sdružení, koho a čím pověřily tyto orgány a kdo je tedy oprávněn jednat za sdružení.

Plná moc

Je vhodné, aby ten, kdo je oprávněn jednat navenek jménem sdružení, udělil plné moci k zastupování sdružení těm osobám, na kterých se schůze dohodne. Plná moc musí být písemná. Její originál si zástupce rovněž může nechat nakopírovat a kopie úředně ověřit (opět u obecního úřadu), aby měl více exemplářů a mohl je například nechat zakládat do správních či soudních spisů.

Změna stanov existujícího občanského sdružení

Změnu stanov musí schválit ten orgán, který je k tomu podle stanov oprávněn (obvykle členská schůze), není-li tato otázka v platných stanovách upravena, lze dovodit, že je změnu stanov schválit nejvyšší orgán sdružení. O tom musí být proveden řádný zápis.

Změnu stanov je sdružení povinno oznámit Ministerstvu vnitra do 15 dnů od schválení změny a zároveň mu zaslat ve dvojím vyhotovení text změny (§ 11).

Lhůty při změně stanov

Je-li vámi odsouhlasená změna v souladu s principy zakládání občanského sdružení, zašle vám ministerstvo do 10 dnů oznámení, že bere změnu na vědomí. Jinak vás ministerstvo upozorní na závady stanov sdružení má ze zákona 60 denní lhůtu na odstranění vytčených závad a povinnost vyrozumět o tom ministerstvo do dalších 10 dnů. Neodstraní-li sdružení závady, ministerstvo jej rozpustí. Proti takovému rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu ČR.

Doporučujeme, abyste ministerstvu zaslali vedle textu změny i kompletní stanovy v nově schváleném znění a požádali o vyznačení registrace na tyto nové úplné stanovy pro případ, že po vás budou úředníci požadovat prokázání existence sdružení a toho, že stanovy vašeho sdružení splňují nějaké podmínky (pro účast ve správním řízení atd.).

(Je mnohem jednodušší jim předložit platné stanovy jako celek a ne stanovy spolu s několikerými změnami, na nichž je označeno, že je ministerstvo vzalo na vědomí. )

 

Zdroj: https://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132554 (na této adrese naleznete výše zmiňovné vzory)

 

- redakce -