Při řešení problematiky čištění odpadních vod se stále častěji setkáváme s následujícím modelem chování investorů zejména malých obcí. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) definuje pro obec technický způsob čištění odpadních vod. Soulad technického řešení s PRVK je nutnou podmínkou pro podání žádosti o dotaci. Pro tuto variantu je tedy vypracována projektová dokumentace a následně se vypracovává žádost o dotaci. V tomto momentě dochází často k deziluzi. Investiční náklady bývají tak vysoké, že se obec se svou žádostí ocitne mimo rámec využití dotačního titulu, což je např. hranice max. nákladů v Programu rozvoje venkova ČR 40, resp. 60 milionů korun, nebo je konečná výše dotace, např. v Operačním programu ŽP, díky efektivním ukazatelům nízká a finanční spoluúčast obce je poté nereálná. Proto je namístě několik otázek – jak dál, co s vypracovanou projektovou dokumentací, atd. Vhodnějším řešením je zajistit před vypracováním vlastní projektové dokumentace ekonomickou rozvahu, zda je vůbec možné řešení uvedené v PRVK financovat. Rozvaha může mít podobu studie, ale důležitý je obsah, ze kterého vyplyne realizovatelnost navrženého řešení s ohledem na
stávající dotační možnosti. Další nezbytnou součástí jsou varianty k navrženému řešení, a zde se dostáváme v principu k řešení decentrálnímu, které může zahrnovat čistírnu odpadních vod pro obec oproti přečerpávání na jinou čistírnu v sousední obci, dále využití tzv. skupinových čistíren pro jednotlivé části obce, až po řešení individuální, tedy domovní
čistírny odpadních vod a jímky na vyvážení v místech, kde jiné řešení je neefektivní, neekonomické a zejména nerealizovatelné z pohledu dotačních možností. Pro důsledné porovnání je nutné kromě investičních nákladů a jejich zajištění (!) porovnat i náklady provozní. Výše uvedené dva dotační tituly (OP ŽP a PRV ČR) v uznatelných nákladech mají definovány a popsány kromě klasických biologických a kořenových i domovní čistírny odpadních vod. Skutečností
je, že i decentrální způsoby řešení jsou v PRVK téměř opomíjeny, není na tyto způsoby možné čerpat dotace a obce jsou ze setrvačnosti tlačeny do neekonomických řešení. Naskýtá se zde prostor pro úpravu PRVK v těch lokalitách, kde je to možné, a tím navýšit možnosti čerpání dotací a zejména pro malé obce s rozptýlenou zástavbou najít schůdné řešení. Častými námitkami decentrálních řešení bývá jejich neprofesionální provozování a nedbalý monitoring provozu. Tyto problémy
se dají poměrně snadno řešit dálkovým přenosem sledovaných parametrů čistíren do jednoho centra (GSM brána, web, bezdrátový přenos) a také zajištěním samotného provozu profesionální osobou, tedy oprávněnou ze zákona. Tyto skutečnosti mohou znamenat kvalitativní zlepšení provozu a navíc jeho zefektivnění. Jedná se např. o hromadné zajištění náhradních dílů, odběry vzorků a koordinované vyvážení čistírenských kalů. Pro velkou část malých obcí je popsané řešení jediným způsobem jak zlepšit současný stav v čištění odpadních vod a případný další rozvoj v obci. Společnost ProVenkov, která se touto problematikou zabývá přes 2 roky, je připravena Vám pomoci, ať již konzultací či nabídkou komplexních služeb v rámci technické či finanční podpory.

Zdroj: časopis vodní hospodářství (4/2008), www.vodnihospodarstvi.cz

Autor článku: Ing. Roman Sládek, ProVenkov, spol. s r.o., www.provenkov.cz

Doplnění článku:

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) pro obec Lichoceves, Noutonice (zdroj: web kraje). Pozn. ve změnách plánu PRVK za rok 2006, 2007 a 2008 jsem nenašel změnu týkající se našeho katastru (pouze Velké Přílepy - změna kapacity ČOV z 2200 EO na 5500 EO). Dále nutno podotknout, že změny na rok 2007 a 2008 jsou po stažení souboru stejné. Obec Lichoceves najdete pod městem Černošice.

Dále doporučuji si přečíst článek "Postup přípravy a realizace řešení odvádění a čištění odpadních vod z obcí" (Zdroj: vodní hopodářství 7/2008)